Hostem Lukáše Smelíka v podcastu BRNO INDUSTRY 4.0 je Milan Tesař, obchodní ředitel společnosti InfoConsulting Czech, která pro český trh poskytuje komplexní řešení firmy IFS. Podcast se zaměřil na oblast digitalizace prostřednictvím moderních ERP systémů.
BRNO INDUSTRY 4.0 je komplexní platforma a iniciativa, která vzdělává, inspiruje, sdílí dobrou praxi, umožňuje setkávání a výměnu zkušeností odborníků z oblasti digitalizace a technologií pro moderní výrobu. Název nese také podcast, který také posloucháte. Je realizován RHK Brno ve spolupráci s INDUSTRY CLUSTER 4.0 jako součást Enterprise Europe Network, mezinárodní sítě, která pomáhá malým a středním podnikům se vstupem na zahraniční trhy a podporuje inovace v podnikání.
Průmysl 4.0 má řadu podob i definicí, dominuje jim ale digitalizace. Digitalizace průmyslu se bez kvalitního informačního systému, třeba těch se zkratkou ERP, jen tak neobejde. Ve studiu vítáme Milana Tesaře, obchodního ředitele společnosti InfoConsulting, se kterým probereme digitalizaci a trendy v ERP systémech. Rozhovor si můžete poslechnout zde, anebo si přečíst jeho přepis níže.
Společnost InfoConsulting se na trhu pohybuje již dlouho a řada posluchačů ji určitě dobře zná. Můžeme tedy začít obligátní otázkou: Co je nového?
Novinek je dost. Možná bych zmínil dvě, které považuji za zásadní a žijeme jimi. Ta první je o agilním přístupu, ani ne o agilním přístupu k implementaci jako takové, ale spíše o agilním přístupu ke složitějším otázkám týkajících se integrací či zákaznických úprav. Je to něco, co se nám osvědčuje, a zkvalitňujeme tím způsob, jakým realizujeme projekty. Daří se nám dosahovat výsledků projektů v plánovaném čase či rozpočtu. Druhá věc zajímavá pro komplexnost služeb, které dokážeme poskytovat, je postupné uzavírání partnerství s dalšími subjekty, které působí v IFS ekosystému. Kolem základního ERP řešení IFS Cloud, které na našem trhu nabízíme, existuje řada dalších zajímavých řešení. Za všechny bych zmínil třeba CADTALK, který u výrobních firem s velkým podílem vývoje, na které se soustředíme, zabezpečuje funkční rozhraní mezi PLM či PDM světem a ERP světem. Pro nás je to zajímavý produkt do portfolia, který zkvalitňuje celé poskytované řešení.
Se svými partnery tedy v digitalizaci zvládnete snad úplně všechno…
V zásadě ano, ale pořád nám technologie a vývoj kladou nové výzvy. Stejně jako pro firmy, které jsou našimi zákazníky, dodávat služby v oblasti digitalizace a vzdělávání je nikdy nekončící proces.
Takže když teď současnost ovládá umělá inteligence, jde o oblast, kde také máte partnery, nebo je to něco, co umíte sami?
Umělá inteligence v ERP systémech je z mého pohledu věc, kde ještě stále čekáme na masivnější rozšíření, protože asi všichni známe využití generativní umělé inteligence a všichni jsme se s ní nějakým způsobem seznámili nebo ji dokonce aktivně používáme. Co se týče ERP systémů, nejnovější verze IFS i konkurenčních systémů v sobě mají zabudované strojové učení nebo nějaké modely pro umělou inteligenci. Trochu se ale čeká na průlom, jako byl v každodenních aplikacích s generativní umělou inteligencí. Mám tipy, kudy by se to mohlo ubírat, a sám jsem velmi zvědavý, jak to doopravdy bude.
Podělíte se s námi o zmíněné tipy?
Začnu možná trochu zeširoka. ERP je systém, který by měl integrovat data všech oblastí firmy, a měl by je pomoci nějakým způsobem zpracovávat a vyhodnocovat tak, abychom na základě dat mohli firmu řídit. Problematikou, kterou ERP odjakživa řeší, je to, jak do něj dostat správná data. Tady může umělá inteligence pomoct, dokáže pomoci se zavedením nestrukturovaných dat v systému na strukturovaná tak, aby s nimi systém mohl algoritmicky pracovat. V uplynulých 7–10 letech jsem přesvědčoval zákazníky, že ručně psanou objednávku nedostanou automaticky do ERP systému. Opak už je pravdou. Jsme v situaci, kdy můžu mít zákaznickou e-mailovou objednávku a umělá inteligence mi z ní dostane strukturovaný obsah, který je přesný a dokážu s ním v rámci systému pracovat. To je jedna velice zajímavá strana, tedy dostávat do systémů ta správná data.
Druhá strana je pak o tom, jak data vyhodnocovat. Vrcholem je business inteligence a datová analytika nad velkým množstvím dat. Očekávám, že stejně jako se ptáme ChatGPT, budeme se jednou moci zeptat ERP systému na to, aby zkusil identifikovat zajímavé trendy či příležitosti nebo hrozby na základě dat, které v systému máme.
Umělá inteligence by pro ERP systémy mohla znamenat velký průlom. Na druhou stranu, buďme realisti, zůstaňme v ČR, kde pro firmy stále ještě může být průlomové pouhé nasazení ERP systému. Pokud jsem firmou, která nemá komplexní informační řešení, a chtěl bych něco nasadit, jaké jsou nejčastější výzvy, s nimiž se firmy budou potýkat? A mají se toho bát, či nikoliv?
Máte pravdu v tom, že obvykle se zmiňují trendy v ERP systémech, umělá inteligence aj., nebo co je nového. Je ale potřeba říct, že dobře nasazený ERP systém podporující základní firemní procesy (nákup, prodej, sklady, výroba) dokáže firmu posunout daleko. Všechny novinky, trendy, včetně umělé inteligence, jsou už pak jen třešničky na dortu, které se na tom dají krásně stavět. I nasadit ERP systém tak, aby podporoval vše, co skutečně potřebujeme, je výzva. Spočívá v zásadní věci, v adopci ERP systému ze strany uživatelů i firmy jako takové. Když se na celou problematiku podíváme shora, firmu tvoří procesy a data, informace, s nimiž firma pracuje. V okamžiku, kdy nasadíme ERP systém, si slibuje, že procesy a zacházení s informacemi se zlepší a povedou k vyššímu zisku či oslovení nového trhu. Ve výsledku nasazení na těchto úrovních vede k tomu, že procesy se mění. A často se mění i kompetence v rámci organizační struktury. Je tedy potřeba si uvědomit, že zavedení ERP o technické stránce a nastavení, to je jen ta „tvrdá část“ celého projektu. Velkou částí projektu je pak adopce řešení, která spočívá v tom, aby procesy a jejich změny, které s sebou ERP přináší, byly správně aplikované nebo akceptované mezi uživateli jednotlivých oddělení i celé organizační struktury. Rozdíl spočívá v tom, že vy naimplementujete ERP systém, i když toto neuděláte. Efekt bude ale výrazně menší, než když všichni adoptují danou změnu a ERP podpoří celou firmu, ne jenom oddělené úseky. To je asi zásadní věc, kterou bych rád zmínil. Nejde jen o technickou konfiguraci.
Druhá věc, možná trochu uchopitelnější, jsou data a jejich migrace. Firma typicky existující x let či x desítek let má obrovskou datovou základnu. Do ERP systému se snaží dostat data očištěná o spoustu za roky nasbíraného balastu. Jde o časově i lidsky náročnou odbornou práci. My s ní dokážeme pomoct. Je ale třeba si uvědomit, že data jsou nedílným vlastnictvím organizace a při ERP projektu je nutné věnovat čas čištění dat. To je základní premisa. V okamžiku, kdy totiž data nejsou „čistá“, dostáváme se k tomu, že nemáme dostatečně správný obrázek o tom, jak firmu vlastně řídit.
Když se bavíme o nasazení ERP systému, jaké jsou nejnovější trendy? Zmínili jsme umělou inteligenci i to, co si hlídat, ale co další vstupy, např. ESG? Co se dá dopředu nastudovat?
Stačí nás kontaktovat, od toho jsme, abychom provedli potenciálního zákazníka tou spoustou otázek, na které si v průběhu výběru informačního systému musí odpovědět. Stáváme se průvodcem v džungli mnoha různých pojmů či přístupů. Za sebe bych zmínil, vedle umělé inteligence, také cloud a způsob provozu ERP systémů. Provozovat lze v režimu software as a service (SaaS), infrastruktura jako služba nebo on-premise… Pro nás jsou zajímavé výviny v metodikách implementace projektů, což pro nás znamená postupné uplatňování agilního vývoje nikoliv pro projekt ERP systému, ale skutečně pro věci souvisejícími se složitějšími integracemi. Co jde s námi v dnešní době, je minimalizace zákaznických úprav, které bychom v systému chtěli, mohli dělat. Souvisí to s tím, že většina světových výrobců ERP systémů vydává čím dál častěji nové funkcionality a snaží se, aby měl zákazník k dispozici co nejnovější systém. Tedy aby nebyla noční můra to, že jde instalovat novou aktualizaci, ale aby to bylo podobně snadné jako aktualizovat Windows či něco podobného. Aby to zkrátka byla záležitost dnů či týdnů, ne měsíců nebo let, jak to bylo v minulosti. Aby to bylo zajištěno, nemůžeme a ani nechceme dělat v takové míře zákaznické úpravy, protože chceme využít narůstajících možností konfigurace, které v systému jsou a jsou vůči updatům transparentní. Tuto cestu chceme udržet i do budoucna.
To, co jste zmínil, jsem slyšel i na zákaznické konferenci v Polsku. Chcete, aby zákazník měl právo volby. Ať už si vybírá, jakým způsobem ERP systém nakupuje, jakou verzi používá. Je to část filozofie firmy, nic nenutit a dát přesně takovou službu, jakou zákazník chce?
Pro nás je důležité dávat možnost volby zejména z hlediska způsobu provozu informačního systému. Protože se můžeme setkat s přístupem omezeným čistě na cloudové produkty, ať už u ERP systému nebo u jiných druhů softwaru. IFS si stále drží to, že dává zákazníkovi možnost volby. Říká: Máme jeden produkt, má jasně definovaný rozvoj a road mapu. Můžete si zvolit, zda jej chcete používat v režimu SaaS, kdy se budeme starat o všechno potřebné k tomu, abyste ho mohli používat. Nebo si jej budete provozovat „na svém železe“ a starat se o něj sami. Nebo je pak něco mezi, např. provozování ve veřejné cloudové službě typu Oracle Cloud Infrastructure nebo Microsoft Azure apod.
Vím, že jsme se už mnohokrát bavili na téma cloudu a bezpečnosti, ale Vy i já jsme už hodně lidí přesvědčili o tom, že cloud umí být bezpečný. Naopak, když stále máte možnost nejít do cloudu, pomáhá Vám to u tradičnějších oborů, které v rámci vnitřních předpisů cloud používat nemohou? Otevírá vám to dveře?
Otevírá a pomáhá nám to. Navíc pomáhá i to, že umožňujeme volbu změnit. Pokud se nějak rozhodnete na začátku provozu informačního systému a rozhodnete se jít do cloudu, za dva roky si klidně můžete říct, že si jej přesunete na svou vlastní infrastrukturu. Stejně tak naopak. Pokud jste investovali do nákupu nových serverů, jejichž morální životnost se bude pohybovat ještě v řádu dalších tří čtyř let, můžete je využít, zhodnotit učiněnou investici a teprve poté se přesunout do cloudu namísto nákupu dalších serverů. Tam by už investice nedávala smysl. Flexibilita je něco zajímavého a jsou odvětví, která jsou vůči cloudu citlivější nejen z bezpečnostních pohledů, ale i z toho, kde jsou data umístěna nebo kdo je jejich vlastníkem.
Častým předmětem tohoto podcastu je i digitalizace obecně, nejen ERP systémy. Určitě navštěvujete řadu zákazníků a vnímáte, jak digitalizace prostupuje průmyslem. Z médií se zdá, že digitalizace již průmyslem prorostla a řeší se už jen nové trendy. Je to tak? Nebo pořád není trend digitalizace tak silný, je potřeba neustále šlapat do pedálů a dostat ji na vyšší úroveň? Jak to z vlastní praxe vnímáte?
Řeknu to takhle: Máme pořád co dělat. Všechno ještě hotovo není. Tam, kde chtěli a chtějí, jsou v rámci digitalizaci velice daleko. Stejně tak tam, kde digitalizaci někdo dovedl správně uchopit a posouvat v rámci své vize. Čas i dostupné technologie pomohly firmám k daleko jiné úrovni než v jiných společnostech. Nejpodstatnější, co v náklonnosti digitalizaci hraje roli, je mindset. Možná i trochu organizační nastavení firmy, ale hlavně mindset vůči změnám. Mluvil jsem o tom i v souvislosti adopci ERP systémů. Firmy s inovačním mindsetem přistupují ke změně ERP systému tak, že jej berou jako svůj. Nás využívají v podstatě jako konzultační společnost. Tedy tak, jak by se to z mého pohledu mělo dělat. Nechají si poradit, jak by se systém měl zavézt, co by se dalo použít, jak by to mohlo fungovat. Ale finální rozhodnutí, adopce a zapojení všech lidí je na jejich straně. A oni chtějí pořídit si něco, co je posune dál. To je něco úplně jiného, než když firma nějakým způsobem dojde k rozhodnutí, že potřebuje nový ERP systém, protože starý už nestačí. Berou to jako samospásnou věc, která posune firmu jen již zmíněnou technickou implementací. To ale nejsou projekty, ze kterých ve finále máme radost. Přínos tam není tak zásadní jako v případech, kdy firmy chtějí inovovat, chtějí digitalizovat a chtějí nástroje IFS využít k tomu, aby se posunuly dál.
To mi připomíná, že je sice hezké mít data, ale potřebujeme z nich především informace. Jak jsme v ERP systému schopni integrovat data z různých zdrojů? Jde o chvíli, kdy data měním na informace, které zrovna někdo ve firmě může potřebovat?
Určitě ano. To je základní ERP systému, tedy aby pokryl více oddělení a procesů, které na sebe navzájem navazují a souvisí spolu. Už jsem zmínil správnost dat, na jedné straně potřebujeme znát správná data, čemuž může jednak pomoct umělá inteligence, ale pomáhá také integrace s OT či technologickými zařízeními. ERP systémy byly dlouho odkázány na to, že do nich „něco“ musel zadat člověk. Člověk je bytostí chybující, takže díky tomu, že data do ERP systémů jsme schopni dostat napřímo z technologických zařízení, ať už ohledně prostojů či operačních časů, zpřesňuje to data. Dokážeme je pak porovnávat s daty z jiného procesu či na jiném konci spektra. Pro nás je důležitá např. zpětnovazební smyčka ve výrobě, známe normu, víme, jak dopadla, a dokážeme na základě toho přeplánovat další běhy. Dokážeme plánovat údržbu, odvozovat od ní kapacitu zařízení apod. ERP je rozhodně nástrojem pro to, jak integrovat různé informace a zdroje dat podniku do jednoho systému, na jehož základě se můžu rozhodovat.
Bavili jsme se o tom, jak InfoConsulting obecně vnímá trendy a vývoj digitalizace. Dost často za InfoConsulting do firmy přijde Milan Tesař. Jaký je jeho pohled na vývoj digitalizace, byznysu či informačních technologií? Liší se od toho firemního?
Už jsem tady dost povídal o věcech, které já vnímám velice silně. Možná to nejsilnější je rychlost inovací. Za poslední tři roky se v rámci IFS počet měsíčně uvolňovaných funkcionalit ztrojnásobil. To znamená úplně jinou náročnost pro adopci nových funkcionalit a vůbec i proto, aby to někdo dokázal využít! Je sice hezké mít spoustu nových funkcionalit, které mohou přinést nějakou hodnotu, ale pokud je nevyužíváme, je to jenom něco na papíře, bez hodnoty a užitku. Ano, výrobci ERP systémů tomu jdou naproti a zjednodušují procesy updatu. Zároveň mi přijde, že je dobré jít tomu naproti i v rámci organizace. U některých se to i děje. A nepadá to na bedra IT ředitele, spíše na odborníka zaměřeného na digitalizaci podniku. Člověk s místem ve vrcholovém managementu firmy. Někdo, kdo říká: Máme tady byznys záležitost, kterou potřebujeme vyřešit. Na druhou stranu, disponujeme celou plejádou IT technologií, včetně ERP systémů, a já, jako hlava za to zodpovědná, musím rozhodnout o tom, co pro nás dává největší smysl. To pak zavést do firmy tak, aby to mělo využití. Zároveň se nevyhnutelně musím držet u zdroje toho, co potřebuju, respektive zdroje toho, co se děje na trhu. Pokud vypadnu z toho kolotoče a nesleduji, co se děje, co je trendy, ne hned, ne za rok, ale postupně firma začne upadat. Ztratí se její inovační mindset a postupem času bude „sežrána“ někým agresivnějším.
Jsou toto rady, které byste dal někomu, kdo se možná během povídání rozhodl pro nový ERP systém třeba právě od IFS? Nebo je tam je i nějaká jiná klíčová rada?
Klíčová rada zní: Připravte se na to, že zavedení ERP systému je firemní změna. Jde o řízení změny, není to čistě jen o technickém nastavení ERP systému.
Je také možné, že jsme ještě někoho o ERP systémech či digitalizaci nepřesvědčili. Závěrem bych poprosil, jak to vypadá, když se to někde povede? Když firmu přesvědčíte o nasazení, použití na maximální úrovni, povede se to a jsou výsledky. Jak to vypadá?
Už to není jen o prvotním nasazení ERP systému, to mě hrozně baví. Je třeba myslet na to, že ERP systém se i po nasazení dále rozvíjí. Pořád se snaží pomáhat firmě dostávat se dál a vyrovnávat se s novými výzvami. Pro nás jsou zajímavé i projekty, kde třeba děláme i něco po implementaci, a pomáháme firmu posouvat dál. Může jít např. o užší provázání PLM a PDM světa s ERP systémem a šetření velkých nákladů. Vrcholem, co se nám stává, a jsem za to rád, je, že když máte možnost bavit se s vrcholovým vedením zákazníků a řeknou vám: Najednou vím, co všechno se ve firmě děje a mám možnost to ovlivnit. To je to, o čem si tady povídáme. Není to o vypíchnutí jedné věci, to je spíš pro konkrétní uživatele. Tím, že je to změna ve firmě, musí mít vždy strategický dopad. Ten je v mnoha případech o zvýšení transparentnosti, zvýšení efektivity, a tím pádem o tom, že já jako šéf mám informace o tom, co se děje, a můžu se rozhodovat na základě něčeho, co znám, ne na základě něčeho, co si myslím.